3 VSOL 741/2016, KSBR 29 INS 4405/2011
Náklady na archivační služby jako hotové výdaje insolvenčního správce
Odvolací soud se zcela ztotožňuje s názorem insolvenční správkyně, že její povinností je pouze zajistit odbornou správu dokumentů vzniklých z činnosti dlužníka (§ 313 odst. 2 IZ) a že sama však tuto činnost neprovádí a ani nemůže, neboť podle ustanovení § 3 odst. 2 písm. b) zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, ve znění pozdějších předpisů, tuto činnost provádí (mimo rámec insolvenčního řízení) sám dlužník, který je obchodní společností.
S ohledem na to, že zákon č. 499/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tuto povinnost neukládá insolvenčnímu správci, insolvenční správkyně neměla jinou možnost, než podle ustanovení § 313 odst. 2 IZ zajistit provádění této činnosti jinou osobou místo dlužníka. Není-li insolvenční správce sám povinen vykonávat archivační služby, ustanovení § 39 odst. 2 IZ se neuplatní, tedy náklady za tyto služby nemohou být zahrnuty v odměně insolvenčního správce. Lze proto uzavřít, že náklady vynaložené za archivační služby jsou hotovými výdaji podle ustanovení § 7 odst. 3 vyhl. č. 313/2007 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Jejich výši přitom insolvenční správkyně doložila.