4 VSOL 1046/2017
KSBR 39 INS 9304/2012
Náklady na zpracování účetnictví a jejich uspokojování v insolvenčním řízení
Zpracování účetnictví je činností, k níž je insolvenční správce povinen, a náklady na tuto činnost jsou až na výjimečné situace (např. rekonstrukce chybějícího účetnictví dlužníka) zahrnuty v jeho odměně. Insolvenční správce může tuto činnost zadat jiným osobám na účet majetkové podstaty jen se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru (§ 39 odst. 2 IZ). Závěr o tom, že vedení účetnictví úpadce je činností, k níž je insolvenční správce povinen, vyplývá z rozhodovací činnosti Nejvyššího soudu České republiky, například z rozsudku ze dne 30.10.2014, sen. zn. 29 Cdo 2631/2012 a z usnesení ze dne 31.8.2010, sen. zn. 29 Cdo 2181/2009, která jsou veřejnosti přístupná na webových stránkách Nejvyššího soudu ČR.
V posuzované věci insolvenční správce souhlas insolvenčního soudu s výdajem za zpracování a vedení účetnictví dlužníka ve výši 54.148 Kč neměl. V odvolacím řízení sice tvrdil, že účetnictví dlužníka bylo nutné rekonstruovat, tzn. že se jednalo o výjimečnou situaci přesahující povinnosti insolvenčního správce, toto své tvrzení však nijak nedoložil (smlouvou s účetní, doklady o provedení rekonstrukce apod.) a neprokázal ani vznik tohoto výdaje. Neuvedl, jakou část z celkové částky 54.148 Kč tvořily výdaje na rekonstrukci účetnictví a jakou část tvořily náklady na běžné účetní činnosti. Nejedná se tedy o pohledávku podle ustanovení § 168 odst. 2 IZ. Odvolací soud dodává, že pokud by správce souhlas insolvenčního soudu měl a výdaj za rekonstrukci účetnictví specifikoval a doložil, jednalo by se o mimořádnou činnost přesahující rámec běžných povinností insolvenčního správce (vedení účetnictví, podávání daňových přiznání) a tento výdaj by šel na účet majetkové podstaty.
Rozhodnutí ke stažení zde
